na plný plyn s kráťa.cz

V pořadí druhý závod C.E.C. se jel v pondělí 17.7.2006 na okruhu v Brně. Fazer team se na něj těšil a byť samotná realita byla okamžiky tísnivá, tak odmávnutí šachovnicového praporku v cíli po 4 hodinách závodu jsme viděli a postavili se na bednu.

Druhý závod pro náš tým byl opravdovou zkouškou vytrvalosti našeho odhodlání spatřit cíl. Do Brna jsme se začali přesouvat již v neděli odpoledne. Při přesunu ovšem byla kolize a přišli jsme o třetího týmového člena včetně jeho stroje. Naše odhodlání závodit však bylo veliké. I když se nám v Brně jako dočasná výpomoc do týmu nabízeli kluci z #50 Way Roger Teamu, tak jsme přijali výzvu jak nám ji okolnosti připravily. Tedy odjet závod pouze ve dvou.

Na dopoledních tréninkových jízdách jsme se tedy šetřili, abychom vydrželi odpolední závod. Nešetřili ovšem ostatní závodníci a za dopoledne bylo zaznamenáno kolem 13 výletů z trati. Určitě k tomu přispělo i slunné počasí při kterém si hodně jezdců dovolilo víc než snesl jejich stroj.Kvalifikace ukázala, že pro II. závod se sešla opravdu silná skupina jezdců a s našimi časy jsme se ocitli na chvostu startovního pole.

Nastal odpolední čas startu a na okruh se vydalo naráz 64 pacientů. Startovací procedůra má své kouzlo i když někteří začali běžet k svému motocyklu dříve než k tomu byl vydán vlajkou povel. Ale beztak se nahnaná sekunda při ulitém startu v celkových 4 hodinách jízdy ztratí jak kapka v moři.

Start si za Fazer team odbyl Murphy a po půl hodině jsme se vystřídali. Stále jsme šetřili své síly i síly stroje pro další část závodu. Druhé střídání a třetí půlhodinové rundy se ujímá Murphy a zajíždí nejlepší náš čas dne. Po vrcholu ovšem nastal strmý pád. Schwantzova zatáčka se pro Murphyho stává osudnou a zlatý fejzřík uléhá na bok. Po 7 minutách kdy nám v boxu do zpěvu nebylo se Murphy vrací do boxu se slovy "dál nejedu".

Vyrážím na trať s tím, že do konce závodu stále zbývá 2:20. První myšlenky tedy jsou jak vydržet zbývající dobu kroužit bez střídání sólo po okruhu . Dali jsme se na boj, tak bojujem. Čas 2:00 do konce. Rezerva se rozsvěcí, nádrž bude za chvíli prázdná. Zajíždím do boxů, aby sehnali kanystr s benzínem. Čas 1:50 min. a nádrž prázdná, zastavuji na tankování a po naplnění nádrže hurá znovu na trať. Hodina do konce, z boxů najednou signalizace, zajeď do boxů. Zajíždím a vidím nachystaného Murphyho, přehazujem transpondér a mám radost, že se Murphy nezalekl. Odstrojil poničnené kapoty a vyráží znovu na půlhodinovou rundu. Nyní věřím, že opravdu do cíle dojedeme. Poslední střídání a užívám si poslední půlhodinu závodu. Je fajn pocit, že i přes všechny potíže jsme vytrvali a do cíle dojeli.

První místo si v naší kategorii naked vyjel #50 Way Roger Team, kde obvláště žlutý šestkový Hornet lítal jako opravdový neseremed turbo. Jelikož krom nich nikdo další v naháčích nebyl, tak pro nás z toho bylo 2. místo. Pro srovnání, za 4 hodiny závodu, v absolutním pořadí vítězný #31 Jafferson ELIT Pirelli Teamu ujel 105 kol, Fazer team o 25 méně.

Ze závodů jsme pak odjížděli s pocitem štěstí, únavy a trsátkama ze zlatého fejzru. Třetí závod C.E.C. se jede za necelé 3 měsíce, tak že zbývá hodně času na přípravu. Zároveň zůstávají vzpomínky na skvělý závod i přes všechny úskalí, které nás potkali.

Diskuze k tomuto článku ve fóru. (0 příspěvků)

Ozvěny závodu na internetu:

Podrobný přehled pádů a komentáře zúčastněných v motorkářském fóru.
Video ze startu II. závodu.
Objektivem Fazeristy Radima.
Objektivem z dalšího fejzr teamu.
Oficiální C.E.C. fotogalerie.